Přihlásit se
Kořenová zelenina u nás patří mezi nejrozšířenější zeleniny. Pěstuje se kvůli kořenům, kořenovým hlízám a bulvám. U některých druhů (petržel, celer) se využívají také listy (nať). Má vysokou dietetickou hodnotu a léčivé účinky na lidský organismus. Patří k nejstarším u nás pěstovaným druhům zeleniny. Kořenová zelenina je bohatým zdrojem vitamínů, minerálních látek, vlákniny, éterických olejů a jiných pro člověka důležitých látek. Proto je pro naši výživu nepostradatelná.
Je to jednoletá rostlina, jež tvoří nehlávkující listovou růžici z řapíkatých, tmavě zelených lesklých listů. Jejich řapíky jsou dužnaté, bílé a žlábkovité, u některých odrůd velmi široké.[2] Listová čepel je tuhá, lesklá, různě zbarvená, s hladkým nebo zoubkovaným okrajem, bublinatá nebo zkadeřená.
Čínské zelí se na rozdíl od pekingského dá pěstovat celoročně, jelikož se nekonzumují hlávky, ale listy. Listy mladých rostlin lze sklízet už za 3 týdny.
Pekingské zelí je nízkoenergetická zelenina. 1 kg má 665 kJ. Je bohaté na vitaminy, zejména čerstvé mladé listy mají více vitaminu C než citrony, obsahuje i karoten, niacin, vitaminy B1, B2 a jiné. Z minerálních látek obsahuje velmi mnoho draslíku, dále vápník, hořčík, železo, síru, malé množství sodíku a dalších látek. Obsahuje protisklerotické složky a látky s hojivým účinkem na zažívací trakt.
Pěstuje se pro tzv. čekankové puky, jež jsou využívány jako přísada do zeleninových salátů. Mimo použití čerstvé čekanky je možné ji i tepelně upravovat jako ostatní druhy zeleniny.
Toho, aby čekanka měla puky, docílíme tzv. rychlením, kde, podobně jako třeba ještě u chřestu, zahrnujeme předpěstované kořeny čekanky bez listů vrstvičkou půdy a necháme je takto ve tmě růst po dobu 5-8 týdnů. Nové listy, které vyrostou ve tmě, jsou bílé a nepřevažuje u nich hořká chuť, jak je tomu u listů, které vyrůstají běžným způsobem. Tato metoda pěstování byla objevena náhodně ve třicátých letech osmnáctého století v Belgii. Vzhledem ke svojí náročnosti u nás není pěstování čekanky za účelem sklizně puků, stejně tak jako pěstování chřestu, příliš rozšířené. Za největšího pěstitele čekankových puků je hned vedle Belgie považována Francie.
Přihlášení je pohodlné a rychlé, nebudete muset vyplňovat žádné další údaje, budete moci přispívat do poradny nebo se účastnit diskuzí.
Nechceme žádné Vaše osobní údaje, ověřujeme Vás jen podle jména a emailu.
