Přihlásit se
Formou využití je především čerstvě vymačkaná šťáva z plodu, případně hotový pokrm z plodu. Čerstvá šťáva má antibiotické účinky, čerstvé plody snižují obsah cholesterolu v krvi. Lilek vejcoplodý podporuje činnost jater a tzv. čistí krev. Proto je vhodý i jako podpůrný prostředek při léčbě kožních afektů a ekzémů.
Zdravou úpravou je čerstvý marinovaný baklažán. Syrový baklažán vložíme do marinády z octa, soli, rozmačkaného česneku a pepře. Po 24 hodinách se konzumuje syrový. Oloupané a na tenká kolečka pokrájené lilky lze v těstíčku smažit na oleji, avšak velmi chutný je také lilek zapečený, lilek lze také sterilovat.
Pěstuje se pro tzv. čekankové puky, jež jsou využívány jako přísada do zeleninových salátů. Mimo použití čerstvé čekanky je možné ji i tepelně upravovat jako ostatní druhy zeleniny.
Toho, aby čekanka měla puky, docílíme tzv. rychlením, kde, podobně jako třeba ještě u chřestu, zahrnujeme předpěstované kořeny čekanky bez listů vrstvičkou půdy a necháme je takto ve tmě růst po dobu 5-8 týdnů. Nové listy, které vyrostou ve tmě, jsou bílé a nepřevažuje u nich hořká chuť, jak je tomu u listů, které vyrůstají běžným způsobem. Tato metoda pěstování byla objevena náhodně ve třicátých letech osmnáctého století v Belgii. Vzhledem ke svojí náročnosti u nás není pěstování čekanky za účelem sklizně puků, stejně tak jako pěstování chřestu, příliš rozšířené. Za největšího pěstitele čekankových puků je hned vedle Belgie považována Francie.
Kukuřice je teplomilná zelenina s vysokými nároky na vláhu. Vyžaduje záhřevné, hluboké, písčitohlinité půdy. Vyséváme začátkem května do řádků 70 cm vzdálených. Po vzejití vyjednotíme na 25 cm. Cukrovou kukuřici sklízíme v mléčné zralosti.
POZOR, pokud je cukrová kukuřice vyseta v blízkosti (100-300m dle povahy terénu a přítomnosti přirozené zábrany, např.živého plotu, hradby stromů,atd.)jiné kukuřice (krmné, pukancové, okrasné) může dojít k vzájemnému opylení a zrna cukrové kukuřice ztrácí svou příjemnou sladkost!
Olej z kukuřičných klíčků patří mezi kvalitnější potravinářské oleje a je cenným zdrojem vitamínu E.
Syrová řepa se dobře uplatní v salátech. Výborně chutná s česnekem, křenem, zelím, jablky, pomeranči a ořechy. Z vařené řepy připravujeme saláty se smetanou , majonézou, marinádou apod. Oba druhy salátů jsou dobrým doplňkem pečeného masa a minutek. Uvařenou mladou červenou řepu stačí jen osolit, pokapat citronem a máslem- je to dobrá příloha pro ty, kdo nemají rádi kyselé saláty.
Obsahuje v hojném množství betain, který brání rozvoji kornatění tepen a podporuje činnost jater. Barvivo červené řepy rozšiřuje věnčité tepny a zpevňuje stěnu vlásečnic. Z jejích přímo léčivých účinků jmenujme též účinky močopudné, vylučuje sůl z těla, povzbuzuje činnost žaludku a tvorbu žluči. Při ateroskleróze se doporučuje léčivá kúra: syrová šťáva z červené řepy v dávce 50-100 ml denně po dobu alespoň deseti dní. Podporuje růst buněk a opravuje jejich jádra. Aktivuje tvorbu červených krvinek, a tím zásobování buněk kyslíkem. Vyvolává optimističtější náladu. Zbavuje střeva jedovatých látek, odstraňuje zácpu. Dodává pružnost a lesk pleti, vlasům a nehtům. Neutralizuje a zároveň odstraňuje jedovaté látky, zvláště v mozku.
Fazol je teplomilná rostlina vyžadující pro své pěstování teplejší polohy se záhřevnými, lehčími až polotěžkými půdami. V osevním postupu ho zařazujeme do třetí tratě. Vyséváme, když teplota půdy neklesá pod 10°C a půda je dostatečně zásobena vláhou, což v praxi bývá od 1. dekády května do poloviny června. Postupným výsevem až do konce června můžeme prodloužit dobu sklizně. Důležitá je hloubka setí - 4 až 7 cm u fazolu keříčkového, 6 až 8 cm u fazolu tyčkového. Kultivujeme jenom do počátku kvetení, pozdější zásah do porostu zapříčiňuje sprchávání květů a negativně působí na zdravotní stav. Závlaha do počátku květu a v suchých letech zvyšuje výnos lusků.
Plody obsahují vápník, železo, draslík, vitamíny skupiny B, vitamín PP a provitamín A. Obsahují též glukokinin, která pomáhá snižovat obsah glukózy v krvi, proto jsou fazolky velmi vhodné pro diabetiky.
Fazol obecný je jednoroční kulturní bylina, která vytváří buď stonky s ukončeným růstem, takzvané keříčkové formy, nebo stonky s neukončeným růstem, tzv. ovíjivé formy. V druhém případě je stonek až 3 m dlouhý; je pravotočivá se střídavými, trojpočetními listy. V listech vyrůstají řídké střapce různě zabarvených květů. Plod je struk.
Ozimé odrůdy vyséváme začátkem května. Za 5-6 týdnů ztlustlé sazenice přesadíme na pěstební záhon do připravených rýh. Zeminu přihrnujeme ke krčkům, na začátku zimy jsou už silné sazenice v nakopčených brázdách. Vegetační dobu je přes 200 dnů. Část úrody můžeme už sklidit, zbytek ponecháme v zemi až do jara. Ozimé odrůdy, například Arkansas, Blizzard, Pollux, Seelandia či Elefant snesou mráz i přes –15 °C a sklizeň je i přes 50 kg póru z každých 10 m2 plochy. Podzimní a letní odrůdy vysáváme již koncem dubna, začátkem června je přesazujeme k dopěstování a koncem léta (vegetační dobu mají do 150 dnů) a během podzimu je sklízíme.
Přihlášení je pohodlné a rychlé, nebudete muset vyplňovat žádné další údaje, budete moci přispívat do poradny nebo se účastnit diskuzí.
Nechceme žádné Vaše osobní údaje, ověřujeme Vás jen podle jména a emailu.
